Název: Šelma
Autor: Andrew Mayne
Nakladatelství: Kalibr
Profesor bioinformatiky Theo Cray nemá nejlepší ráno. Automat na led nefunguje, a navíc se mu do motelového pokoje dobývá policie. Že je hlavní podezřelý z brutální vraždy své bývalé studentky, se však dozví, až když je jeho účast na otřesné události vyloučena. Zdá se totiž, že mladou dívku v montanských lesích rozsápal medvěd. Jenomže profesor Cray je díky svému povolání zvyklý vidět vzorce tam, kde ostatní nacházejí jen chaos. A tak si všimne něčeho, co ostatní přehlédli. Něčeho nepřirozeného. Něčeho zjevně provedeného lidskou rukou.
Theo pochopí, že tohle zvěrstvo nespáchalo žádné zvíře, nýbrž člověk, a že to rozhodně neudělal poprvé. A protože mu policie nevěří, začne mu být jasné i to, že je zřejmě jedinou osobou, která může zabijáka zastavit.
Theo je sice lépe obeznámený s digitálními kódy a mikroby než s vyhodnocováním forenzních důkazů, nyní však musí uplatnit všechno, co umí, na zcela novou oblast výzkumu. A udržet se přitom o krok napřed nebezpečně vynalézavým sériovým vrahem... v jehož existenci navíc nevěří nikdo kromě něho.
Dle anotací by mělo jít o brutálně návykový román Andrewa Maynea, který než začal psát, spolupracoval s největšími mistry svého řemesla, iluzionisty (včetně Davida Copperfielda). Když si tuto informaci dosadíte k obsahu knihy, jejímž hlavním hrdinou je profesor bioinformatiky, který loví sériového vraha, tušíte polízanici. A dostanete ji. Tak trochu. Ne úplně. Nebudete mít totiž čas moc přemýšlet!
Kniha Šelma je Mayneova prvotina a je natřískaná akcí a morbidními nálezy. Profesor Theo Cray je úžasný génius s lehkou depresí ze všeho lidského, ale má rozkošně vědecký smysl pro humor. Jeho myšlenky i vtipy nikdy nepostrádají logiku. Do zhruba 100 stránky mají všechny informace jakýsi pevný řád, Theo je jako podezřelý z vraždy své studentky vyslýchán policií, nakonec je zproštěn obvinění a vykázán z okresu. Jenže se v něm probudí něco lidského a chce přijít na kloub záhadným medvědím stopám. Vše je relativně uvěřitelné - obzvláště pokud znáte individua Theova typu. Dále se ale kniha stáčí do podivného příběhu crichtnovského typu. Mnoho odborných termínů a vysvětlování funkcí programů někdy svádí k přeskakování odstavců. Ono číst si o tom, jak naprogramoval aplikaci, aby mu hlásila, že se jeho jméno objevilo ve zprávách je zajímavé v pár větách. Ne v celém odstavci.
Detektivní zápletka by byla kvalitní, kdyby nebyla tak obludných rozměrů a netěšila se nezájmu policie. Jenže vše je na stránkách vysvětleno a člověk se cítí ubit fakty a logikou. Když si dokonce začne myslet, že našel skulinu v příběhu a raduje se, že přišel na nějaké vodítko dříve než Theo, autor jej v následující kapitole převeze. Několika chyb se dopustí, nevím, zda záměrně, ale ve výsledku opravdu nemáte moc času uvažovat či filosofovat. Krátké kapitolky s někdy zavádějícími názvy totiž opravdu strhují pozornost a hltáte knihu stránku za stránkou. On ten Theo sice je naivní ňouma, čas od času mluvící lidskou řečí, ale je tak rozkošný a sympatický! Odpustíte mu i jeho thorovskou tělesnou schránku, nad kterou jsem prostě nemohla zavřít oči - jde o profesora co učí na výšce, proboha! Určitě má tucet jiných věcí na práci než trávit čas v posilovně - pokud vůbec ví, co to posilovna je. I když je ale Theo přehnaný v některých směrech, Mayne mu celý příběh jeho reputaci buduje a jsme s ní obeznámeni. Takže když v posledních pár kapitolách provádí nemožné, nezdá se vám to úplně neuvěřitelné.
Šelma je velice aktivní a čtivá kniha, která se vyplatí číst na jeden zátah. Akci tvoří všechny kapitoly dohromady. Myšlenkové pochody, které jsou víceméně jen Theovy, jeho glosy, jeho metody, jeho nálezy, jeho neúnavnost, jeho neuvěřitelnost - s každým odložením knihy příběh ztrácí své kouzlo. Takže když pak chytnete knihu do rukou a těšíte se, jak vplujete do děje, jednu až dvě kapitolky vám to trvá. A i tak nedosáhnete rozkoše jako před odložením. Ano, detektivní zápletce chybí základní otázky a je založena na hlouposti. Ano, dobrá třetina knihy je fakt polízanice. Ale Mayne je opravdu iluzionista a kouzelník a jeho Šelma je magická.
Hodnocení: 
Název: Šelma
Autor: Andrew Mayne
Nakladatelství: Kalibr
Profesor bioinformatiky Theo Cray nemá nejlepší ráno. Automat na led nefunguje, a navíc se mu do motelového pokoje dobývá policie. Že je hlavní podezřelý z brutální vraždy své bývalé studentky, se však dozví, až když je jeho účast na otřesné události vyloučena. Zdá se totiž, že mladou dívku v montanských lesích rozsápal medvěd. Jenomže profesor Cray je díky svému povolání zvyklý vidět vzorce tam, kde ostatní nacházejí jen chaos. A tak si všimne něčeho, co ostatní přehlédli. Něčeho nepřirozeného. Něčeho zjevně provedeného lidskou rukou.
Theo pochopí, že tohle zvěrstvo nespáchalo žádné zvíře, nýbrž člověk, a že to rozhodně neudělal poprvé. A protože mu policie nevěří, začne mu být jasné i to, že je zřejmě jedinou osobou, která může zabijáka zastavit.
Theo je sice lépe obeznámený s digitálními kódy a mikroby než s vyhodnocováním forenzních důkazů, nyní však musí uplatnit všechno, co umí, na zcela novou oblast výzkumu. A udržet se přitom o krok napřed nebezpečně vynalézavým sériovým vrahem... v jehož existenci navíc nevěří nikdo kromě něho.
Dle anotací by mělo jít o brutálně návykový román Andrewa Maynea, který než začal psát, spolupracoval s největšími mistry svého řemesla, iluzionisty (včetně Davida Copperfielda). Když si tuto informaci dosadíte k obsahu knihy, jejímž hlavním hrdinou je profesor bioinformatiky, který loví sériového vraha, tušíte polízanici. A dostanete ji. Tak trochu. Ne úplně. Nebudete mít totiž čas moc přemýšlet!
Kniha Šelma je Mayneova prvotina a je natřískaná akcí a morbidními nálezy. Profesor Theo Cray je úžasný génius s lehkou depresí ze všeho lidského, ale má rozkošně vědecký smysl pro humor. Jeho myšlenky i vtipy nikdy nepostrádají logiku. Do zhruba 100 stránky mají všechny informace jakýsi pevný řád, Theo je jako podezřelý z vraždy své studentky vyslýchán policií, nakonec je zproštěn obvinění a vykázán z okresu. Jenže se v něm probudí něco lidského a chce přijít na kloub záhadným medvědím stopám. Vše je relativně uvěřitelné - obzvláště pokud znáte individua Theova typu. Dále se ale kniha stáčí do podivného příběhu crichtnovského typu. Mnoho odborných termínů a vysvětlování funkcí programů někdy svádí k přeskakování odstavců. Ono číst si o tom, jak naprogramoval aplikaci, aby mu hlásila, že se jeho jméno objevilo ve zprávách je zajímavé v pár větách. Ne v celém odstavci.
Detektivní zápletka by byla kvalitní, kdyby nebyla tak obludných rozměrů a netěšila se nezájmu policie. Jenže vše je na stránkách vysvětleno a člověk se cítí ubit fakty a logikou. Když si dokonce začne myslet, že našel skulinu v příběhu a raduje se, že přišel na nějaké vodítko dříve než Theo, autor jej v následující kapitole převeze. Několika chyb se dopustí, nevím, zda záměrně, ale ve výsledku opravdu nemáte moc času uvažovat či filosofovat. Krátké kapitolky s někdy zavádějícími názvy totiž opravdu strhují pozornost a hltáte knihu stránku za stránkou. On ten Theo sice je naivní ňouma, čas od času mluvící lidskou řečí, ale je tak rozkošný a sympatický! Odpustíte mu i jeho thorovskou tělesnou schránku, nad kterou jsem prostě nemohla zavřít oči - jde o profesora co učí na výšce, proboha! Určitě má tucet jiných věcí na práci než trávit čas v posilovně - pokud vůbec ví, co to posilovna je. I když je ale Theo přehnaný v některých směrech, Mayne mu celý příběh jeho reputaci buduje a jsme s ní obeznámeni. Takže když v posledních pár kapitolách provádí nemožné, nezdá se vám to úplně neuvěřitelné.
Šelma je velice aktivní a čtivá kniha, která se vyplatí číst na jeden zátah. Akci tvoří všechny kapitoly dohromady. Myšlenkové pochody, které jsou víceméně jen Theovy, jeho glosy, jeho metody, jeho nálezy, jeho neúnavnost, jeho neuvěřitelnost - s každým odložením knihy příběh ztrácí své kouzlo. Takže když pak chytnete knihu do rukou a těšíte se, jak vplujete do děje, jednu až dvě kapitolky vám to trvá. A i tak nedosáhnete rozkoše jako před odložením. Ano, detektivní zápletce chybí základní otázky a je založena na hlouposti. Ano, dobrá třetina knihy je fakt polízanice. Ale Mayne je opravdu iluzionista a kouzelník a jeho Šelma je magická.
Hodnocení:
